Je večer 23.1.2013 a já vám přináším další ze snad jednou velké série svých jakýchsi blafů, které budu naivně nazývat svým deníkem. Né že bych u sepisování něčeho vydržela alespoň tak dlouho. Každopádně je docela příjemné podělit se o vlastní pocity, ne? Sama sleduju x vlogů na youtube (většinou teda a angličtině, je poitování hodné, jak příšernou kvalitu mají
Se zavřenýma očima ležím v posteli. Jako bys tu pořád byl. Je to pár hodin. Když na to pomyslím, projede mým tělem obrovská vlna stesku. Jak dlouho tě zas neuvidím?
Nechávat sníh aby mě pálil do bosých chodidel, utíkat a snít. Krajina kolem mě se barví do ruda. Den končí. Brzy začne doba snů.
Dnes jsem se našla. Našla jsem se a utekla pryč. Chtěla jsem utéct do tmy, kde mě nikdo nenajde. Ale něco mě vrátilo zpět. Něco, co jsem myslela, že jsem dávno ztratila spolu s tebou. Důvod, který jsi mi vždycky říkávala. Dnes už tu nejsi, abys mě znovu vrátila na správnou cestu,
Být malým motýlem,