jezdecký záblesk

 Zasedla jsem do sedla, holeněmi stiskla Amarimu boky, povolila otěže a zhoupla se v prvním cvalovém kroku. Chladný jarní vítr mi vnikl pod mikinu zatímco jsem se pohupovala v rytmu jeho kroků a pobízela ho k větší rychlosti. Poslouchala jsem dupot jeho kopyt a zrychlený dech zatímco se jako vítr hnal po boku dalšího koně do kopce.

Nahoře jsem dala nohy trochu dál a s tichým: "hou" přitáhla Amariho otěže. Má dlaň okopírovala linii jeho elegantně klenutého krku a vrátila se zpět na kohoutek přičemž Amari lehce sklonil hlavu a tiše odfrkl. Pobídla jsem ho do kroku. K absolutní svobodě.